Pějte z mladých, hrdých ňader,
Komu zlatý zpěv je přáný,
Komu proudy kříšťálové
Písní v duši božstvem dány!
Pějte bujně – aj, i v písni
Spějí velké, svaté moci,
Zablesknou z nich jasná slunce,
Budou svítit v naše noci!
Hoďte hrdě zpěvu símě
Do našeho mdlého věku,
Jako v báji z dračích zubů
Zrostou z něho pluky reků.
Kouzlo spí v něm – zrostou z rumu
Staré zámky, prasknou hroby,
Velká, slavná zašlost vstane,
Vyhřímá nás z naší mdloby.
A ty kraje, slavíci kde
V každém keři druhdy pěli,
Ach, ty kraje, jenž se nyní
Teskně, bolně zamlčely:
Zživnou; hory, řeky hučí –
Je to pění, znění, vání;
Aj, vždyť k velkým svátkům slavně
Z rána zvoní ku klekání!