Ještě jednou jen,
Oceloví muži, z hrobů vstaňte,
Jiskry duchů jarých, hrdě zplaňte,
Věžová svá čela vzneste, chlumy,
V chrámy sneste se zas, černé rumy,
Rozkvěťte a rozpějte se, sady,
Rozhlučte se, zhrdněte zas, hrady!
Ještě jednou jen,
Svatý popeli, mou slzou smytý,
Prachu slavných duchů na kříž vbitý,
Obraze v mém ponořený hoři –
Jako stará města, krytá v moři,
Zživněte, opusťte šedé hroby,
Slavné velikosti hrdé doby!
Na mžik oka jen
Vstaň, oživni a rozkvěť zase,
Snů mých obraze, ty slavný čase!
Na mžik v jednom z hradů chtěl bych dlíti,
Na mžik jeden velkou dobu žíti!
Plesám – kouzla mizí jedním slovem,
Padá hrad – jsem pokryt velkým rovem.