Slunce září ze propasti,
vůkol mraky sklíčené,
oslepuje, v jeho lesku
zpívá ptáče veselé.
Třepetaje do povětří
štěbetá si skřivánek;
opuštěn je, – ticho vůkol –
hlavu vznáší do oblak.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.