Skip to content
1849–1919

Za hory se slunce skrylo –

Jan Evangelista Nečas

Za hory se slunce skrylo – okolí se zachmuřilo, z temných lesů vane vání – Jsem zas hochem, který v pláči

za rakví své matky kráčí – vidím, jak ji – ještě mladou do zamrzlé země kladou, na rakev jí hrudy duní – –

vzpomínkami zas jsem u ní!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.