U Bystřice mají hřbitov
ohrazený bílou zdí –
přes padesát let tam na něm
popel milé matky dlí.
Zmrzlé hroudy s bílým sněhem
k černé rakvi padaly –
na pokraji hrobu čtyry
drobné děti plakaly.
Znělo: Requiem aeternam
dona ei domine! – –
Nikdo z dětí napřed neví,
co mu s matkou pomine!