K druhé noční hodině zbarvilo se nebe,
pásmo k horám přilehlé smaragdem se stkvělo,
neslo nádech žlutavý, zcela ožlutělo;
na Kriváni kdesi až červánky se rděly,
skřivani se jásavým sborem rozepěli.
A co dole dřímal kraj všecek zatemnělý,
zoře z dálky jasnila Radhoště vrch celý.
Svatojanské ohně již zhasly, dodoutnaly. –
Tam, kde smrští plamennou k nebesům se draly,
kaplička jak bělounká holubička sedí;
potěší se pohledem, kdo k ní z dálky hledí.