Zde srdnatosti české důkaz stkvělý:
Dvé vojsk šlo na boj. Adda jen je dělí:
tu německé a české k jeho straně,
tam Milánčané čelí ku obraně. –
Dny dlouhé vojska v nečinnosti tráví.
V tom rytíř Odolen, jsa dychtiv slávy,
se vrhl koňmo do vírného toku;
druh Bernart za ním v divém vpadl skoku.
(Vždyť odvážlivým štěstí rádo přeje!)
Král Vladislav, když slyšel, co se děje,
hned na kůň skočil, zvolav: „Za mnou, Češi!“
A všichni v proud, jak mrak, když s hory spěší.
Ač pohlceni mnozí vírem vody,
přec množství české vyšlo beze škody,
a Milánských vojsk soustředené moci
se uhájivši v zákopech svých v noci,
tak císaři, jenž mostem přešel k městu,
svým slavným skutkem otevřelo cestu.