V jizbě vlhké, v židli vetché
pokašlává stará žena –
celá její duše jest již
rozryta a rozjizvena!
Na vojnu jí vzali syna,
snacha nemá pro ni citu,
vyčítá jí každé sousto,
koutek v bytu.
Donesli jí z novin zprávu,
že syn její zabit v boji –
ten, jenž mohl sám jen ještě
potěšiti matku svoji,
polohluchou, poloslepou,
z tyfu těžko vyšlou v loni –
Proč smrt náhlá místo syna
nepřišla si pro ni?!