S nohou dřevěnou šel invalida
do hospody držgrešličky žida.
„Větru dnes a sněhu plné nebe:
hrome! mráz až do kosti mě zebe!“
To řka, usadil se vedle kamen.
„Ale vždyť tam není žádný plamen!?“
K tomu šenkýř podotýká pouze:
„U nás o dříví je velká nouze!“
To když invalida slyšel,
sebral se hned a ven vyšel,
vece: „Já se musím odtud vzdáliť,
mohli byste mně mou nohu spáliť!“