Obrovské dvě lidské vlny
srazily se zkázy plny –
Oživěly hory, doly
na bitevním poli.
Jako snopy
leží lidstva kopy,
postříleny, porubány –
samá krev a samé rány.
Leží tiše. –
Hnije, kyše
hmota mladých lidí!
Až je rýč, až lopata je sklidí.
Padlí v zemi, klidně spěte!
Dostanete
pomník s věnci! –
A co vy? – vy, zmrzačenci?!