O Pane, kterým stojí vesmír celý,
Ty, jehož pokyn slunci, hvězdám velí,
Ty, který naši holou zemi šatíš
a vrchy nachem zaléváš a zlatíš,
a vodu spínáš mostem smaragdovým
a každou zimu končíš jarem novým,
Ty, který z housenky, jež žeru hledá,
nám tvoříš motýla, jenž v růžích sedá –
mou duši osviť, prohřej světlem denním
a rozšiřuj ji každým pomyšlením,
ať očištěna, rozjasněna, blahá
se vznáší paprskem, jenž k Tobě sahá,
ať od hrud země do výsosti vane
k Tvé pravdě věčné, Bože můj a Pane!