Když jsem byl hošíkem, školákem,
smrt mi mou matičku vzala –
Od těch dob vichřice přemnohá
přes moji hlavu se hnala.
Poznal jsem hořce a hluboko
ve dne i v půlnočním bdění –
Nad srdce matčino na světě
lepšího místa že není!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.