Jsem malý, maličký, a vím to, Pane!
Jsem jako závan, který z dolin vane,
a se vším, co se ozvalo v mém hlasu,
zmizím ve vteřině času.
Jdu k Tobě, Pane – jako řeky k moři –
a duši otvírám – jak pupen k zoři. –
Ty na zemi jsi postavil mne, Pane,
kde mnoho slz a mnoho potu kane,
kde láska trpí, vášeň vře svou kletbou. –
Buď při mně, Pane, vzmocni ve zlé chvíli
mou duši nadšením; dej pažím síly –
a světlem, teplem zůstaň nad svou setbou!