Císař Rudolf s vojskem táhnul pustou plání.
Na hlavy jim srší slunce plápolání,
jazyk jako žhavý po krůpěji prahne.
Ach! kdy k němu nápoj chladivý se nahne? –
Pádí jezdec z dálky s plným voda džbánem,
zastavil se přímo před císařem pánem.
Císař se ho táže: „Odkud vody v džbáně?“
„„Ženci v poli žali, pot jim polil skráně –
odpověděl jezdec – já je vody zbavil!““
Zachmuřiv se císař, přísně k němu pravil:
„Rychle vrať jim vodu! Snesu žízeň žhoucí
snadněji, než oni ženci v poli žnoucí!“