Kdysi v dílnu sochařovu vkročím
a čtu, ani nevěře svým očím:
„Jedl, pil a spal,
jezdil, v karty hral.
Dej mu Pánbůh věčnou slávu,
lehkou zem a na hrob trávu.“
Dočtu a dím: „V tom je smyslu trocha,
to jistě nápis pro lenocha.“
Načež sochař nedbalými slovy:
„Je to jakémusi šlechticovi.“