Doktor ze dveří se bera,
pravil: „Pošlete mu pro pátera.“
K neštěstí však kněze Toma
nebylo té chvíle doma;
sháněli ho tu i tam, ba všady.
Posléz, nevědouc si jiné rady,
odeslala paní starou dívku
(ačkoli měl manžel na ně pifku)
z nouze pro ňákého jezuitu.
Hned byli dva v nemocného bytu,
kteří se v tom velmi dobře znali,
aby lidé všecko církvi odkázali.
Pacient, když k loži přistoupili,
tázal se jich: kdo by byli?
Oni, úlisná mluvíce slova,
řkou: „Jsme z tovaryšstva Ježíšova.“
Načež on jim odpověděl,
jak to podle písma věděl:
„Pokud neklame mě paměť moje,
měl pán Ježíš tovaryšstvo dvoje:
vola s oslem ve betlemské chýži
a dva lotry, když pněl na svém kříži.
Bezpochyby že to taky znáte. –
Nuže, ku kterému vy se počítáte?“