Já jsem zhouba vírná;
rostu do nesmírna!
Já za minutu množství mrtvol kladu;
jsem matkou bídy, zoufání a hladu –
Kdo záhubou a hrůzami mne předčí?
Já! Syn tvůj! Tebe větší!
Kde tys již klesla mdlobou v koncích boje,
tam vstává teprv mladá síla moje!
Tys hřměla děly široce a dlouze,
já usmrcuji množství dechem pouze;
tys bila muže jen; já kácím šmahem
i ženy s dětmi za domácím prahem,
jsem nejhroznější hrůzy sbor –
já – mor!