Nad pomněnku jemnějšího
květu nechová snad země;
co v ní něhy blankytové
seskupené sličně, jemně!
Dána z milé, dobré ruky
umí k duši hovořiť,
dovede i děsnou dálkou
do vzpomínek ponořiť!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.