Skip to content
1849–1919

7. Až má duše vyjde z těla,

Jan Evangelista Nečas

Až má duše vyjde z těla, uvolněna z těsnost svých, chtěl bych lítať ptačím letem po výšinách nebeských.

Po výšinách, po jedlinách, po seči a po mlází, kde i těžké zarmoucení lehko z duše odchází.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.