Bdi, panenko! bdi jen v samotnosti,
Poslouchej, kterak kohouti pějí,
Kterak v listí větříčkové vějí,
Slavík zpívá lásky toužebnosti.
Neníť v tobě vinny ani zlosti,
Láskou jen tvé tvářičky se rdějí,
Očka milého jen uzřít chtějí,
Uzřít jen s nevinnou horlivostí.
Trp a doufej! láska musý soužit,
Láska musý vzdychat, plakat, toužit,
Tak to osud od věčnosti káže,
Na soužení ale radost váže;
Tu sy musýš, holenku! zasloužit,
Pak ti bude věnec čílko kroužit!