Na kopečku kvete vikev,
Pod kopečkem kvete len;
Večer táhne, žába kuňká,
Sysel leze z ďoury ven.
Bukač na rybnice buká,
Sova skučí na věži,
Má rozmilá Bětulinka
Juž v své postýlce leží.
Leží, ale spát nemůže,
Ani spáti nebude,
Neboť, co mně udělala,
Připomínat sy bude!
Tohobych se, Bětulinko!
O tobě byl nenadál,
Když jsem s tebou letos v máji
Pod javorem sedával.
Ach, kdo vám, děvčátka! věří,
Nemá, věru! rozumu;
Já jsem z jara věřil, budu
Ošizený na zymu!
Na kopečku kvete vikev,
Pod kopečkem kvete len –
Nebudešli brzo jiná,
Věru svoji nebudem!