Skip to content
1859–1925

ŽIVOT.

Augustin Eugen Mužík

Ze hlíny nás Pánbůh stvoří, do hlíny nás zase sboří, mezi tím jen chvilku máš, trochu práce, trochu lásky,

to je celý život náš. Dnové naši vodou plynou, jako vítr čerstva minou. A nežli se ohledneš,

než si zvykneš dýchat, žít, už zas z toho světa jdeš. A co já tu činit mohu? Poručím vše Pánubohu.

Chci býti jen veselý, chci, aby se dny mé mladé jarním leskem zaskvěly. My to všichni dobře víme,

že to nijak nezměníme. Po starých my přišli sem, po nás přijdou zase jiní v naši dobrou, štědrou zem.

Dej nám Pánbůh koutek malý, kde bychom se milovali. Já chci při práci se smát. Kdo byl ve dne vesel, tomu

v noci pak je lehko spát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ŽIVOT. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove