Zakukala žežulinka
v lese čtyřikrát,
poslouchala má panenka,
ptá se kolikrát.
Ještě jenom čtyři léta,
rozmarinka pěkně zkvétá,
pak ach mám se vdát!
Žežulinka pravdu měla
– jenom čtyřikrát.
Má panenka zapomněla,
Bůh že mění rád.
Čtyři leta rychle běží,
má panenka v hrobě leží –
škoda nastokrát!