Skip to content
1859–1925

VYZNÁNÍ.

Augustin Eugen Mužík

Ať dělám co dělám, celý den, pořád’s mně, můj milý, přítomen. V klidu i práci srdce se ztrácí a k tobě letí, k tobě jen.

Tak moje myšlenky zabíráš, v srdce jak kostel je zavíráš, ba ještě v spaní milou svou dlaní znavené oči mé zastíráš.

Bože můj, milého rač mně dát! Budem’ všem lidem to povídat, budeme žíti, rádi se míti, denně ti kleče děkovat!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VYZNÁNÍ. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove