Vodo, vodo, černá vodo,
ubíháš tak letmo, hluše,
jako moje mladá léta,
v nichž se trudí moje duše.
Zůstaň státi, vodo chladná,
nebo dej se ke mně zpátky,
vrať mi aspoň hrstku kvítků,
trochu lásky v život krátký!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.