Skip to content
1859–1925

Večerní modlitba.

Augustin Eugen Mužík

Zdrávas Maria! V poslední té době, v níž s mládím loučím se, ty Matko – Ave! Kdy duch v svém bolu tají se jak v hrobě, i kdy je v srdci svátečno a sladko – Ave!

Ty Matko matek, čistých pannen Panno, ty ženo člověka a boha Matko – Ave! Kdy život zapadá a nesvítá nám ráno, i první jitra svit kdy ždáme sladko – Ave!

Kdy vášeň svírá slabou naši vůli, ty záře nebes, vítězného Matko – Ave! Kdy losem sklané srdce zříme v půli, ty Matko žalu, k nám se usměj sladko – Ave!

Dvě duše čisté kdy se k sobě sklání, ó spas je, mocná, čisté lásky Matko – Ave! I hrob kdy zdají s rozbodanou skrání, dech vlahé naděje jim sešli sladko – Ave!

Zdrávas Maria! V poslední té chvíli než shasne život, ať zvoláme – Matko – Ave! A s čela setři pot, a dej nám k smrti síly, buď zdráva Matko – Ave Ave Ave!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Večerní modlitba. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove