Hleď, sníh pad’ do všech cest,
do tichých vsí i měst,
teď šerý večer jest,
zní klekání.
A v celý kolem kraj
pad’ blahé víry taj,
a vnořen v svatou báj
se bohu uklání.
Na nebi modrý pás
své hvězdy v obzor střás’,
jak drahokamů jas
na šatu lem.
Slyš, noční vítr vstal
a světem od nás vál
tam k východu a dál,
kde svatá leží zem.
Teď hloub a hlouběji
se nořím v naději,
jak stromek závějí
jsa obklíčen.
Čím více sněhu dnes,
tím větší bude ples,
mé jaro čeká kdes,
můj vstane den!