Ach, vy tkalci, ubožáci,
co děláte?
Ráno, večer a den celý
jenom tkáte.
Bez oddechu, v jednom spěchu
i když spíte,
nit po niti svoje žití
odvijíte.
Plátno bílé na košile
jiným dáte,
sami sobě jenom šerý
rubáš tkáte.
Smrti bílé na loktušku,
sobě v truhlu na podušku,
to je všecko, co po sobě
zanecháte!