Skip to content
1859–1925

Svit luny.

Augustin Eugen Mužík

Svit luny, skví se nad zemí, tak čistý, mírný, vytoužený, jak vlhkým okem svitající zář lásky z duše čisté ženy.

Tím svitem luny vidím kraj jak v sladké touze proměněný, a srdce muže – mohlo to by odolati lásce ženy?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Svit luny. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove