Kdys v květných jsme kráčeli lukách.
„Jak všecko zde květe a hraje!“
„,Jak všecko zde pro hroby zraje!’“
Ty v lásce, já chvěl se v mukách.
Kde náruč je jediná, v níž
by úsměv tvůj s trudem mým splynul?
A z temnoty večera kynul
nám červánky věnčený kříž.