Růžička, růžička,
spanilá kytička,
já si ji utrhnu
s mladého keříčka.
– Netrhej ji, netrhej,
nech ji dále státi,
nech ji v božím sluníčku
do zvůle se smáti.
Nech ji raděj uvadnout
na tom rodném keři,
nač by tebe měla znát?
Nešťasten, kdo věří.
Netrhej to srdce mé,
nech je dále klidné,
utrhneš a zahodíš,
bude potom bídné.