Ó chtěl bych mrakem být, jenž nad krajem se vznáší,
když mladé obilí chce píti vláhy proud.
Ó chtěl bych úrodu té půdě vlíti naší
a zahynout.
Ó chtěl bych býti dnem, dnem letním, plným žáru,
v němž svítí zlatý klas i hroznu modrý zrak,
ó chtěl bych jedním dnem být, plným nebes darů,
a zhynout pak.
Ó chtěl bych písní být, jež hučí českou zemí
v den Krista vzkříšení, když kraj prost zimy pout,
ó chtěl bych vítězně se vznésti nad bor lemy
a zahynout.
Ó chtěl bych ležeti tu, žertva bojů slavných,
hruď křížem proťatu a v srdci rány pal,
ó chtěl bych mrtev být za návrat plesů dávných
a cítit dál.