Skip to content
1859–1925

POVZDECH ZA OTCEM.

Augustin Eugen Mužík

Ach táto, táto, co děláte, tak dlouho spíte, nevstáváte! Týden, už týden, ba rok celý, co jsme vás v poli neviděli.

A vaše postel – černá hlína, každý už na vás zapomíná. Ba i to pole pokosené pomalu na vás zapomene.

Na všecku vaši těžkou práci, než člověk pro ně vykrváci.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POVZDECH ZA OTCEM. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove