Skip to content
1859–1925

Pohřební píseň bojarů.

Augustin Eugen Mužík

Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den, ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven! Ty kate, sekeru ostři a mohutnou ruku měj, a havranům a supům za nás hojného masa dej!

Vlož v rakev mi zelený plášť a kopí a meč, a ostruhy připni, jak šel bych ve slavnou seč. Můj oř již touží po mně, se vzpíná, jdi, sluho můj, a za pána naposled pohlaď jej a poceluj!

Pak hrob mi kopej osmi stop v širokou step, a do něho obraz vlož svatý a sůl a chléb! Ten hrob mi před vlky trním oblož kolkolem, a daleko rozházej z něho rodnou, svatou zem!

Snad prsť tu roznese vítr v dálný, šírý svět, a z hrudi mé vzroste krvavý volnosti květ. Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den, ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Pohřební píseň bojarů. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove