Skip to content
1859–1925

OŘEŠÍ.

Augustin Eugen Mužík

Ořešino, samotino, co tak truchle stojíš? Všichni ptáci odletěli, ty se zimy bojíš?

Moje listy opadaly, oříšky mi otrhali, v dálce zmizel zpěvný pták, a kolem je smutno tak!

Opuštěné, zapomněné, ubohé ty ořeší, kdo ty dlouhé noci zimní, kdo ti je, ach, utěší?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OŘEŠÍ. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove