Ach jako moře ve mlze
tvé modré oko ve slze.
Jen v slzách máš svou ozdobu.
Máš drahých stínů podobu.
Když tebe zřím, jsem smuten zas,
jak tehda, kdy jsem v hrozný čas
zřel drahým mrtvým do hrobu.
Máš drahých stínů podobu.
Ty časy dávno ztracené,
ty sny do kořán zvrácené
mně v novém vracíš způsobu –
máš drahých stínů podobu.
Já loučím se, ty zmizíš v dál
a bych i tvoje tělo jal,
tu duše prázdnou nádobu –
máš drahých stínů podobu.