Zlaté je naše obilí,
bohaté, těžké má klasy,
zvolna se k zemi uklání
jako mé dívčiny vlasy.
Větříček si jím pohrává
a čechrá je tak jemně –
tak hladím vlásky dívčiny,
kdy sklání svou hlavičku ke mně.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OBILÍ A VLASY. · Augustin Eugen Mužík · Poetry Cove