To udeřila duchů hodina...
„Rci, živý, zdali v náruč boháčovu
již klesla v plesu lidstva chudina?“
Ne, mrtvý, ona hyne dál a znovu!
To udeřila duchů hodina...
„Děl tenkráte jsem pravdu, umíraje,
že lidstvo bude jedna rodina?“
Ne, zvolna v srdcích soucit v skutek zraje!
To udeřila duchů hodina...
„Tož všecky zvěsty nadšení a lásky
jen byly klam a prázdná vidina?“
To v karnevalu světa němé masky!
To udeřila duchů hodina...
Kdy bol a bída zde již nemá místa,
tak klidnou můž’ být nebes hladina?
„Ne, velkého cos tam se lidstvu chystá!“