Cože tak lkáte? Že schvátil ji hrob?
Andělé nezemrou. Nestihne jich
smrt svojí perutí. Do nebe zas
odkud k nám přilétli, když přijde čas
na květech jeseně, na červáncích
vrátí se do vlasti růží a snů.
Jen jednou za sto let přiletí k nám,
schladí nám čelo a rozhřejí hruď,
posvětí, povznesou. – Uletí pak,
za hvězdy, vznesou se jak zlatý pták.
Anděli, modlím se. Laskavý buď,
navštiv mne zas a já provodím tě.