Zde člověk čte a slzy s očí kanou.
Zde s davem hrdin nad vítězstvím plesá,
zde s mučedníky na popravách klesá
a umírá tam pod cizáckou ranou.
Ó děje útrap za vlast milovanou!
Krev z těchto listů stoupá na nebesa,
zde národu se trůn i pranýř tesá,
z těch věků mor a vůně lípy vanou.
Zde velcí kradli, loupili a lhali
a zapírali vlast a řeč a víru,
zde v ctnostech zmírali ti prostí, malí.
Vnuk čítá život dávných bohatýrů,
tu jásá, lká, tu marně kletbu tlumí,
a zde již dávno, dávno nerozumí...