Děl Kristus: „Kumi talitha – vstaň, dcero,“
a za ruku vzal dívku, mrtvo spící.
Tu žití vzruch zas v její zaplál líci
a věčné noci odstoupilo šero.
Ó závisti! ó nízká nedůvěro!
Již byl tu zástup, nevěda, co říci,
však farizei, přísní zákonníci
té dívce kladli otázek hned stero.
Kde byla? Zdali v svatém lůnu Mojžíšovu?
Zda proroka tam zřela Eliáše?
Zda Kristus jest, jenž vzkřísí zákon znovu?
A dívka, ještě slabá, řekla plaše:
„Já nevím. Vím jen, že jsem sladce snila,
a náhle slunce zář mne probudila.“