Vzbudil se den a vstaly jitřní zvony,
jas zlaté spony,
jež s nebem dálným zemi bludnou pojí.
Tak hlasy jich tu v záři jitra stojí.
A v modlitbě a dětské ve důvěře
se otevřely nebes dvéře,
jak pýří lehké v zbožné, čisté tuše
v ráj vzlétly lidské duše.
Přes pochyby a odpor náš a stony
ty jitřní jásají a pějí zvony.