Jak nenávidím protivné ty hlupce,
již z odpadků se živí umění,
jichž myšlénka jen – břicha ztučnění,
jichž život včely ne, sprostého trubce!
Jest těžko jádro v prázdné hledat slupce
a teplo v malovaném plameni.
Ba na zelný trh bych bez prodlení
chtěl hnát ty baby, kejklíře a tupce.
Ať koupí tam je rumaři a rasi,
by káry táhli, a ne povoz Krásy.
A kdyby k tomu nechtěli je bráti,
Z jich prázdných hlav dát škopků nadělati
a naložit v ně okurky a zelí,
by aspoň jednou něco v hlavě měli.