Dlouhá chvíle – k proklínání!
každá jen tak líně teče,
a to těžké vzpomínání
pomalu se za ní vleče.
Zašlo všecko v kraje jiné
do neznámé, cizí země,
jenom z dáli ještě temně
nářek zní, pak také hyne.
A vzduch těžký, k udušení,
den se teprv k spánku chýlí –
hrozná noci! Hlava sšílí,
než tvůj hrob se v jitro změní.