Mistr Dante, Beatrice
měli k ráji zlaté klíče.
Sami se milovali.
Klíče nám nenechali.
A přec po stopě kdy mistra
jdu a analyse chtíče,
ve brevíři znělek z bystra,
blysknou v zor mi ony klíče.
V stanci šlehnou, klepnou v rýmu,
a když v polibku vzní, zvoní,
zřím, že srdce tkví kdes v týmu.
Ráj je v kořán, nard ztad voní.
Srdce bije v poplach ruče,
jak tě svírám do náruče.
Iris vábí, hvězd roj nítí,
máj je, aidon hymnus tluče,
láska bdí a klíče svítí.