Zlu odolávat vždy se vrátí chvíle,
satana krušit, překřížit mu dráhy.
Je Iblis mnoholící. Vždy tógu mění,
v um snadno střídat vkus a odstín hávu.
Jak pes se lísá, opiem lichot mámí.
Zná dílo spásy, slitování zmařit.
Ta situace vzpluje z prvopartů
vždy, Iblis též má roucho purpurné!
Zor úskok tají, z fioly kape jed.
Je Janus úsměvu i odmítání.
Teď ve minci se svůdné rozdává,
však peníz Aidu to, žeť sám je Rhadamant.
Ztad v původ za trojici v prestol zloby.
Destilluj proto jinak vteřiny
v se, disciplinovat je káže péč!
Než diabolský, v líp čas sposvátněný.