Je revoluce idól, pojem, slovo.
V podstatě není žádné revolty.
Modifikace jménem označení
a svobodné občanů soužití.
Či shon, vzruch vešken revolucí jest,
z hór nachu, z žití vzchodu lidskosti.
Toť jako v vesny daru oplývavém.
Květ je-li, též je vůně, odeur, pach,
ač nardu dech být může umělý.
Však vůně-li zde, echo edenu,
zón pozdrav, příchuť, přídech eliských,
jak radostně jest možno žít. Jen vůle!
Chtít dobro, darů, hojnosti co kol!
A proto přirozné jest oplývání
života, ve podstatě není revoluce.
Zátopa, příval, moře květů kol.
Nač chválíš rmut a morný síry van?
Chtěj lad a irid žeň, trs. Vem’ vůni!
Co směniti smíš na určení věků?
Bys jako zajíc s rozvřenýma bděl očima,
a sbled’ tak, kultura se přes tě v cíl svůj vpeří (vznese).