O božská kulisnice krásy, vstoupím v bok
kdy scény, thymele tvé, krbe vznětu
věčný, transverse dojmů přijmi vlídně v krok
mne, prospekt, rampa tvá v ples vítej v střetu.
Opona třínož, onyx tají v sokk
trill, pathu pych a vír jest ona světu,
jež oraclum zjevila mnohé v slok
hře, scansí vážné, question řešíc v větu
své flexe mravoučné, odhalila
jsi pravdy, moudrosti taj studny, lac
zřídla, spij množství ves se librem jak.
Io, šatna Sophila i satirského v mzdu
v vrch zvědy mistra. Masko, vstříc ti jdu,
šminku v tvou říš – – Slovo, zdeť pákou díla!