Kde tomb tvůj, barde, genije, je milá
tak píseň Pierře i parcí chóru,
že z tvého popele, knihy bez sporu
duch, phoenix vzpluje, vesla rozestýlá.
Pramu, jenž vláhu ssá, kmen palmy ssýlá
jenž crónou stín, z tě v transformaci v vzdoru
je Aidu, to vděk, Elysium v glóru
níž chýlíš k Gai že, v sluch chant jež vpila.
Agathodémů divadlo tvé strasti
jsou, cypřiší leč háj zda lože tvého
blíž sledního vlá věčně smaragdného?
Vznešený mistře, kde tvůj spočin svatý?
Jsi z Abulfedy, fikce ké mní zmásti,
rek jiskru přej z popele svého v slasti
a v naenii vzhrá v věčnost laur tvůj zlatý!