Skip to content
1864–1918

Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití...

Stanislav Mráz

Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití, vzruch, pohyb, činnost zliší v fantaisii démonů rodinu za apathii, povahu nečinnosti, věk jež v zbytí

má, fantom tuší všudy, v cíp ves nítí se, bardále, dob šera v hled ti, zmijí menady hrozí střízlivosti kyji. Bez družství s graciemi jak’s moh’ zbýti?

Moderní reclamy rmut a ryk v sluchu mi hrá, pram crystalný, produkce svěží je umělce, byť v realismu puchu. Ti, mistře, lauru kývala sněť v krok,

za Pythona leč druha rdousí sok, žák pierský bratra, kde chant Niké vzpěl myst krásy, nevítězný hymnus v žel pythický sladíme my. Výtka, vzdech

v kruh před siecly jak po sieclech.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití... · Stanislav Mráz · Poetry Cove